COOŽ v Holicích: ARDOS nám po sobotě dává ještě větší smysl

ARDOS (Amateur Radio Drone Operator System) je systém, který propojuje radioamatéry, piloty dronů a další dobrovolníky se subjekty krizového řízení. Jeho cílem je vytvořit funkční komunikační a podpůrnou infrastrukturu pro situace, kdy je potřeba pomoci při krizové komunikaci nebo kdy běžné komunikační prostředky nefungují.

Právě taková kombinace technického zázemí, dobrovolnické práce a krizové připravenosti je důvod, proč nás ARDOS zajímá. V COOŽ v něm vidíme možné rozšíření našich schopností – nejen o samotné spojení, ale i o možnost předávat informace z terénu tam, kde je v danou chvíli potřeba.

Vyrazili jsme tedy do Holic na mezinároní setkání radioamatérů, kde jsme se setkali s kpt. Bc. Vladimírem Rajchartem, který zde o ARDOSu organizoval přednášku.

ARDOS z pohledu AČR, HZS, ČTÚ i radioamatérů

O systému a jeho využití postupně hovořili kpt. Bc. Vladimír Rajchart za Armádu České republiky, plk. Ing. Zdeněk Malkovský za HZS Jihočeského kraje, Jakub Bejšovec za Český telekomunikační úřad a Ing. Ondřej Toral a Ing. Miroslav Přibyl za Radioklub Armády České republiky, z. s., který systém ARDOS zastřešuje.

Dozvěděli jsme se základní principy fungování systému, ale dostali jsme se i poměrně hluboko do technických detailů jeho radiové architektury, používaných frekvencí, přenosu dat, šifrování a způsobu, jakým jednotlivé části systému spolupracují.

Velmi zajímavá byla také legislativní část. ARDOS totiž není jen technický projekt postavený na rádiových stanicích a nadšení radioamatérů. Jeho provoz musí fungovat v rámci platné legislativy a jeho tvůrci proto současně pracují na tom, aby bylo možné systém dlouhodobě provozovat i po právní stránce.

A právě kombinace technické připravenosti, praktického testování a institucionální podpory je podle nás jednou z největších sil ARDOSu.

Systém dnes propojuje přibližně 250 zapojených stanic. To zatím samozřejmě nepokrývá celou Českou republiku, ale už samotný rozsah je velmi zajímavý – zejména proto, že za jeho fungováním stojí nejen radioamatérská komunita, ale také Armáda České republiky, Hasičský záchranný sbor, Český telekomunikační úřad a Radioklub Armády České republiky.

Co ukázalo cvičení Region 26

Velká část programu byla věnována cvičení Region 26 v Jihočeském kraji.

Každý z přednášejících přinesl pohled své organizace.

HZS se věnovalo především tomu, jak může ARDOS fungovat jako EMCOMM systém pro mimořádné situace, například v okamžiku, kdy běžné komunikační kanály přestanou fungovat nebo jsou výrazně omezené.

Armáda ČR ukázala možnosti využití systému z hlediska technické infrastruktury a překonávání terénních překážek. V krizové situaci totiž nemusí být problém pouze v samotné síti. Může nastat situace, kdy potřebujete spojit například obec ležící v terénním „dolíku“ s nadřazenou úrovní a běžná infrastruktura není dostupná.

Radioklub se naopak podíval na věc z pohledu samotného přenosu dat. A právě tady jsme se dostali k detailům, které krásně ukazují, že krizová komunikace není totéž co běžné používání internetu.

Například velikost datové zprávy může zásadně ovlivnit dobu jejího přenosu. Zpráva o velikosti přibližně 30 kB může být přenesena za dvě minuty, 100 kB za zhruba tři minuty a 235 kB už přibližně za pět minut.

A pokud zpráva putuje přes několik retranslačních bodů, čas se samozřejmě dál násobí.

Najednou tak začne dávat smysl i zdánlivá maličkost, jako je obrázek zbytečně vložený do formuláře.

Logo = data. Data = čas přenosu.

Pokud například zpráva putuje přes pět předávacích bodů, může se z několika minut stát klidně desítky minut.

V krizové komunikaci tedy opravdu není jedno, jestli někomu pošlete čistý textový formulář, nebo do něj přibalíte zbytečný obrázek.

Když není elektřina

Dalším tématem byla energetická soběstačnost jednotlivých stanic.

ARDOS počítá s provozem z bateriových zdrojů, elektrocentrál i solárních panelů. I tady se tedy pracuje s variantou, že infrastruktura, na kterou jsme za normálních okolností zvyklí, jednoduše nebude k dispozici.

A přesně tohle je pro nás jako COOŽ velmi zajímavé.

Krizová komunikace totiž není jen otázka „jakou vysílačku máme“. Je to celý systém – energie, infrastruktura, přenosová cesta, technika, lidé, postupy a schopnost informace skutečně dostat z místa události tam, kde je někdo potřebuje.

ČTÚ jako kontrola reality

Zajímavou roli během cvičení měl také Český telekomunikační úřad.

Ten během Regionu 26 kontroloval kvalitu provozu, sledoval dodržování podmínek provozu a pomocí mobilních i stacionárních prostředků vyhledával případné zdroje rušení.

A výsledek?

ČTÚ během cvičení nezaznamenal žádný problém, který by vyžadoval jeho zásah.

To je podle nás velmi dobrá vizitka nejen organizátorů, ale také všech zúčastněných operátorů a celkové disciplíny při provozu systému.

A pak jsme si ARDOS poslechli naživo

Po přednášce jsme zamířili do stanu, kde bylo připraveno několik stanic ARDOS v úrovních L1 a L2.

Právě tyto dvě úrovně nás zajímají nejvíc:

• L1 – spojení obec ↔ ORP,
• L2 – spojení ORP ↔ kraj.

A pak přišla praktická ukázka.

Z jedné stanice L1 jsme přes Winlink odeslali datovou zprávu a sledovali její příjem na úrovni L2.

Zvuk přenosu je přesně takový, jaký by člověk čekal od spojení s mimozemskou mateřskou lodí ve starém sci-fi filmu. 😃

Jenže tady se přes ten zvuk skutečně přenášela data, která mají v krizové situaci svou hodnotu.

A to je přesně ten moment, kdy se z technické prezentace stává něco, co si člověk dokáže představit v reálném nasazení.

250 stanic je hodně. A zároveň málo.

Jedna z věcí, která nám po dnešku rezonuje v hlavě, je právě rozsah systému.

Přibližně 250 zapojených stanic je už velmi pěkné číslo.

Zároveň je ale zřejmé, že pro pokrytí celé České republiky by bylo potřeba mnohem víc.

A právě tady může být prostor pro další rozvoj.

Nechceme předbíhat ani tvrdit, že už dnes přesně víme, jakou roli bychom v ARDOSu měli mít. Po sobotě ale máme podstatně jasnější představu, proč nám tenhle systém dává smysl.

Je decentralizovaný, počítá s výpadky běžné infrastruktury, pracuje s možností lokální energetické soběstačnosti a hlavně propojuje technické lidi, radioamatéry a státní složky způsobem, který má skutečný krizový význam.

To je přesně typ prostředí, ve kterém se COOŽ chce pohybovat.

Žatec?

Na závěr jsme navíc dostali pozvání na velké cvičení ARDOSu v Žatci.

Takže teď zbývá už jen zjistit, jestli naše technické a časové možnosti zvládnou 250 kilometrů tam a 250 zpátky během jednoho dne. 😃

Uvidíme.

Každopádně sobotní Holice nám udělaly radost. Přijeli jsme se podívat na něco, o čem jsme zatím věděli hlavně zprostředkovaně.

Odjížděli jsme s pocitem, že ARDOS není jen zajímavý nápad, ale reálně fungující systém, který stojí za pozornost.

A ano.

Po tomhle všem jsme si ještě dali u stánku klobásu velkou jako koňské ****, langoš jak poklice od felicie a vyrazili zpátky do Žamberka.

Sobota splněna. 😃